Vnitřek Jupiterova měsíce Io drtí nevídané slapové síly způsobené změnami obrovských gravitačních sil během pohybu po oběžné dráze. Výsledkem je silná vulkanická aktivita. O nejsilnějším pozorovaném sopečném výbuchu Sluneční soustavy jsme již psali (akademon.cz 20.11.2002). Výbuch, který vidíme na obrázku, zachytila v únoru roku 2007 družice NASA New Horizons. Došlo k němu ve vulkanické oblasti Tvashtar Paterae, která leží poblíž severního pólu měsíce. Tvoří ji soustava kráterů. Sopečný popel a úlomky tehdy vylétaly do výšky 330 km. Na animovaném gifu vidíme pouze vršek výbuchu, protože kráter leží 130 km pod horizontem. Jméno nese podle hinduistického boha kovářství Tvashtara. Přes tyto spektakulární projevy o procesech, které se odehrávají v nitru Io, máme jen velmi nedostatečné představy. Podle dosavadních výpočtů by se vulkanická aktivita měla projevovat na úplně jiných místech měsíce.
O silné vulkanické aktivitě svědčí současný mnohem slabší výbuch sopky Masubi viditelný na horizontu v levé spodní části. Obr.NASA.
akademon.cz 27.8.2013: Další sopečnou explozi na Jupiterově měsíci Io zaznamenala infračervená kamera dalekohledu Keck II hvězdárny na havajské hoře Mauna Kea dne 15.8.2013. Jde o jeden z deseti největších výbuchů, které jsme zaznamenali na tomto tělese.
5.8.2014:Další tři sopečné výbuchy na Jupiterové měsíci Io pozoroval během druhé poloviny loňského srpna prof. Imke de Pater z University of California v Berkeley. Jde zřejmě o velmi časté události. K pozorování využil infračervených dalekohledů hvězdárny na havajské sopce Mauna Kea.
4.11.2015: Polohu sopek na Jupiterově měsíci Io zřejmě určují podpovrchové rezervoáry tekutého magmatu. Vyplývá to z výpočtů Roberta Tylera z Goddard Space Flight Center v marylandském Greenbeltu a jeho kolegů. Magma se vlivem silné gravitace Jupitera a jeho dalšího měsíce Europy pohybuje. Při tření s pevnou horninou okolo vzniká teplo, s jehož pomocí lze vysvětlit skutečnou polohu sopek. Měsíc Io o průměru 3.642,6 km je vulkanicky nejaktivnější tělese Sluneční soustavy. Stovky sopek na jeho povrchu vyvrhují materiál až do výše 400 km. Pro srovnání na Zemi o průměru přes 12.700 km najdeme zhruba 800 činných sopek.
